Gynekologická dermatologie

Dyskomfort v oblasti zevních rodidel charakteru svědění, pálení, řezání i jiných senzací je příčinou chronických potíží a důvodem opakovaných vyšetření u gynekologa a dermatologa. Problematika nemocí zevních rodidel je specifická a vyžaduje v určitých situacích mezioborový tým, složený z onkogynekologa, dermatologa a histopatologa, který je schopen stanovit správnou mikroskopickou diagnózu. Konečná diagnóza je pak syntézou všech dostupných vyšetření

Takovou specializovanou multioborovou ambulancí je ambulance gynekologické dermatologie, ve které je zajištěna spolupráce onkogynekologa a onkodematologa se zázemím specializovaného laboratorního a histopatologického vyšetření.

Cílem podrobného vyšetření, zahrnujícího vulvoskopii s aplikací vyšetřovacích roztoků a odběrem CÍLENÝCH BIOPSIÍ je stanovení správné diagnózy se zařazením léze do jedné z pěti skupin nemocí zevních rodidel: dermatóz, přednádorových stavů, nádorů, infekčních nemocí nebo tak zvaných vulvodynií, což je onemocnění způsobené ložiskovým nervovým drážděním.

Svou lokalizací je vulva vystavena možnému chronickému mechanickému, chemickému či biologickému dráždění, které vede ve svých důsledcích k chronickým potížím, značně znepříjemňujících život a vedoucích často i ke konfliktům v partnerském soužití. Příčinou může být celá řada nemocí organických, lokálních i systémových, ale i nemocí psychogenních. Dyskomfort postihuje různě rozsáhlé okrsky zevních rodidel v  různé intenzitě, přičemž maximum obtíží bývá obvykle v noci a bývá příčinou nespavosti. Zhoršuje se také teplem, tělesnou námahou, emocemi a požitím alkoholu. Pacientky se většinou neubrání mechanické traumatizaci postižených míst, které způsobuje zarudnutí, zhrubění kůže s hojícími se krustami v místě mikrotraumat a tvorbu  bolestivých prasklinek. Dyskomfort je vyvoláván těsně nadprahovým drážděním receptorů uložených v oblasti hranice kůže a podkoží. Práh excitace receptorů je velice individuální a kromě lokálních podmínek v místě stimulace, daných prokrvením, teplotou, tloušťkou kůže, množstvím potu a poševního sekretu, ovlivňuje hodnotu excitačního prahu také věk a emoční stav.

Léčba musí být založena na správné diagnóze. U neložiskových lézí se podle závažnosti nálezu uplatní léčba medikamentózní a to lokální i celková, u stavů přednádorových, nádorových, eventuálně ložiskově ohraničených zánětů, je nutná také léčba chirurgická. Často se v těchto případech postupně vyvíjí psychická nadstavba, která dále komplikuje léčbu. Léčba potíží musí být proto komplexní a dlouhodobá.

Vyšetření pacientek, trpících dyskomfortem zevních rodidel musí být velice pečlivé s podrobnou anamnézou, zaměřenou na zjištění možných vyvolávajících příčin, chybět nesmí ani dotazy na vita sexualis a vyloučení psychosomatických příčin potíží. U pacientek, stěžujících si na vulvární dyskomfort, by měl být prohlédnut kožní povrch i ostatních částí těla k vyloučení dermatologických příčin potíží. Dále je zapotřebí vyloučit přítomnost systémového onemocnění, nemocí jater, ledvin a nemocí endokrinních, zvláště cukrovka. Teprve po vyloučení těchto příčin přistupujeme k vlastnímu vyšetření zevních rodidel, kdy se provádí tak zvaná vulvoskopie, prohlednutí zevních rodidel optickým přístrojem. který dokáže zvětšit prohlíženou oblast až 30 krát. Součástí tohoto vyšetření je aplikace speciálních vyšetřovacích roztoků a také odběr materiálu na kultivační a cytologické vyšetření, případně odběry genovou sondou na průkaz infekce lidským papillomavirem nebo herpes simplex virem.

Prvotním cílem vulvoskopického vyšetření je vyloučení onkologicky významného nálezu ať již vyššího stupně PŘEDNÁDOROVÉHO STAVU u něhož je progrese v nádor pravděpodobná, nebo diagnostika již ZHOUBNÉHO NÁDORU ZEVNÍCH RODIDEL v jeho časném stádiu, kdy je naděje na úplné vyléčení pacientky vysoká. Vulvoskopie provedená kolposkopickým expertem dokáže velice přesně podle charakteru změn, intenzity a trvání zbělení po aplikaci vyšetřovacích roztoků, ohraničení, lokalizace či přítomnosti patologického cévního vzorce, posoudit závažnost klinického nálezu a přesně určit místo cíleného odběru tkáňového vzorku na histologické vyšetření, které je pro stanovení diagnózy a následnou léčbu rozhodující. Samozřejmě, že důvodem k provedení biopsie jsou všechna hyperpigmentovaná ohraničená ložiska k vyloučení druhého nejčastějšího nádoru zevních rodidel, MELANOMU. Jelikož nádory zevních rodidel často vznikají v terénu chronické dermatózy je vhodné u těchto žen provedení rozšířené vulvoskopie 1x ročně.

Po vyloučení přednádorového stavu nebo nádoru je zapotřebí zbavit ženu chronických potíží, které jsou často úporné a obtěžující.